Jak jsem začal?

O bojová umění jsem se začal zajímat ještě před tím, než jsem nastoupil na policejní školu. S judem jsem začal kvůli bonusovým bodům k přijímačkám a postupně jsem zjistil, že mě tento svět fascinuje. Když jsem se na školu dostal, potkal jsem tam Petra Gabriela, který v té době ještě učil. Nabídl mi pomoc se studiem a navrhl, abych si vyzkoušeli tréninky v jeho Škole bojových umění. Protože jsem stejně chtěl zkusit i něco jiného než judo, rozhodl jsem se do toho jít.

Hned po prvním tréninku mi bylo jasné, že se tomu chci věnovat dál. U Allkampf-jitsu jsem ale nezůstal. Škola bojových umění nabízí mnohem víc a postupem času jsem začal chodit i na MMA light a kruhové tréninky, abych zlepšil svou fyzičku a rozvíjel zápasnické dovednosti. Začal jsem si víc věřit a moje celková tělesná zdatnost i techniky se odrazily na mých známkách ze sebeobrany na střední škole.

Jednoho dne mi Petr nabídl, jestli bych mu nepomohl s trénováním dětí. Byla to pro mě obrovská příležitost předávat své zkušenosti další generaci, a tak jsem neváhal a souhlasil. S časem jsem se zúčastnil i svého prvního trenérského semináře, kde jsem se druhý den rozhodl udělat si certifikát na rozhodčího. Od té doby jezdím na každé závody, které mohu, a nebudu lhát – odměny za tuto práci rozhodně nejsou špatné.

Dalo by se říct, že jsem okusil velkou část toho, co Škola bojových umění v Plzni nabízí. Kromě toho jsem si vytvořil silné vazby s úžasnou partou lidí, kteří sdílejí stejnou vášeň pro bojová umění jako já. Tento sport mi nepřinesl jen fyzickou kondici a znalost různých technik, ale také přátelství, zkušenosti a možnost pomáhat druhým. Věřím, že u nás v ŠBU si může najít své místo každý.